Dědictví

Notář je jako soudní komisař pověřen soudem k vyřízení pozůstalosti.

Je to jediný případ, kdy si pro notářskou službu nemůžete notáře vybrat. Notáři je vyřízení pozůstalosti přiděleno soudem podle předem stanoveného rozvrhu, a to z důvodu nestrannosti a objektivity soudního rozhodování.

Notář JUDr. Jiří Pražák je Okresním soudem v Prachaticích pověřen jako soudní komisař k provádění úkonů v řízení o dědictví po zůstavitelích, jejichž poslední trvalý pobyt byl na území okresu Prachatic a kteří se narodili 1. - 15. dne v měsíci a dále dne 31.10. a 31.12. V případě dodatečného projednání dědictví je dědický spis přidělen soudnímu komisaři, který prováděl původní řízení.

Postup dědického řízení:

• Po vystavení úmrtního listu matričním úřadem, je tento zaslán příslušnému soudu podle posledního pobytu zůstavitele (zemřelého). Přidělení dědického spisu konkrétnímu notáři - soudnímu komisaři se děje na základě pevně daného rozvrhu, a to z důvodu nestrannosti a objektivity soudního rozhodování.
• Po obdržení spisu je notářem pozván vypravitel pohřbu uvedený na úmrtním listu k předběžnému šetření za účelem zjištění okruhu dědiců a rozsahu majetku, který bude předmětem dědictví. Vypravitel pohřbu má povinnost dostavit se k předběžnému šetření i v případě, že zůstavitel nezanechal žádný majetek.

K jednání je třeba předložit:

• osobní údaje všech dětí zůstavitele nebo jiných v úvahu přicházejících dědiců (jméno, příjmení, rodné číslo, popř. datum narození, adresu a telefonické spojení),
• doklady o zůstavitelově majetku a dluzích, především vkladní knížky, výpisy z účtu, technický průkaz k vozidlu, doklady o účasti v obchodních společnostech a družstvech, doklad o nákladech pohřbu, úvěrové smlouvy, u družstevního bytu nájemní smlouvu,
• případnou závěť zůstavitele čti jinou listinu pro případ smrti,
• listy vlastnictví vyhotoví notářská kancelář.

Při předběžné šetření notář předá účastníku jednání v případě, že zůstavitel vlastnil nemovitost, kopii výpisu z listu vlastnictví za účelem zajištění ocenění. Hodnotu nemovité věci je možné doložit znaleckým posudkem, popř. též odborným vyjádřením realitní kanceláře. V dědickém řízení se vždy vychází z obvyklé ceny věci k datu úmrtí zůstavitele. Obvyklou cenou lze rozumět cenu, za kterou by se v místě a čase dala věc zpeněžit.

Po zjištění veškerých podkladů notář pozve účastníky, o nichž má důvodně za to, že jsou zůstavitelovi dědici, k projednání dědictví. V rámci tohoto jednání před notářem mimo jiné seznámí dědice s rozsahem majetku a dluhů zůstavitele a vyzve je k uzavření dědické dohody. Pro případ, že by se dědicové nedohodli, potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů.

Účastníkům nebo jejich zástupcům je poté doručeno usnesení o dědictví, a to při jednání samém do vlastních rukou nebo následně prostřednictvím datové schránky čti České pošty. Ode dne doručení poslednímu z účastníků počíná běžet 15-ti denní lhůta k podání odvolání.
Po uplynutí této lhůty nabývá usnesení právní moci. Účastníci se mohou rovněž práva na odvolání vzdát, a to kdykoliv po převzetí usnesení, tak zejména při jednáním samém.
Za předpoklad, že tak učiní všichni z účastníků, nezačne běžet lhůta k odvolání, ale usnesení nabývá právní moci ihned a účastníci si od notáře odnesou pravomocné usnesení o dědictví, kterým je dědické řízení ukončeno a kterým se mohou prokazovat jako dědici vůči třetím osobám.

Přepis nemovitého majetku na dědice po skončení dědického řízení zajistí u příslušného katastrálního úřadu notář.

Dědici nemovitosti vyplývá ze zákona povinnost nahlásit změnu vlastníka nemovitosti u příslušného finančního úřadu pro účely úhrady daně z nemovitosti, a to nejpozději do 31.1. následujícího kalendářního roku po němž změna vlastníka nemovitosti nastala.
Ohledně oznámení změny vlastníka v případě ostatního majetku budou dědici notářem vyrozuměni při jednání.

Shora uvedený postup se neuplatní vždy shodně, ale může se lišit v konkrétní situaci případ od případu